Školní trampoty žáka Tomáše Ladmana

1. třída
Hned první den jsme měli třídní schůzku. Děti si odvedla do družiny paní družinářka. Po skončení třídní schůzky nám děti předali. Tomáš hned vyprávěl: „Paní družinářka se rozčílila na jednoho kluka a řekla, že jí trefí šlak“. Sám to zhodnotil asi takhle: „Ona je tak stará, že se jí to může stát“.
Na konci první třídy při suplované hodině touto paní družinářkou se mu chtělo na záchod, ale protože se jí bál říct, aby na něho nekřičela, vzal láhev od pití a vyčůral se do ní. Paní družinářka to zjistila a stejně křičela. Tuto příhodu mi vyprávěl po cestě ze školy. Své vyprávění zakončil slovy: „Maminko, já jsem tu flašku vymyl a mám ji v tašce“...

2. třída
Proběhla bez potíží.

3. třída
Dostal svoji první poznámku: „Ohrožuje své zdraví – dělá stojku u tabule“. Od té paní učitelky dostal záhy další : „Vyhrožuje spolužákovi“. Tomášovi se posmíval chlapec z první třídy a přes jeho varování pokračoval dál s výsměchy. Tomáš to nevydržel a pohrozil mu starším bratrem. Chlapec se zalekl, šel žalovat paní družinářce, ale té už neřekl celou pravdu. Tak Tomáš obdržel tento druhý zápis. Od druhého pololetí chodil k této paní učitelce do kroužku ručních prací a vše bylo v pořádku.

4. třída
V lednu na Judu se mu stal úraz hlavy. Velmi nepříjemnou zkušenost máme se sestrami a doktory z nemocnice, kde jsme téměř všechny museli přesvědčovat, že je skutečně Tomášovi 10 let. Proto doporučuji: noste na sport HELMU, abyste nemuseli vysvětlovat svůj věk a výšku.
Po úrazu nastoupil do školy a dostal jinou paní učitelku. Nějakou dobu měl problém s pamětí a probíranou látku potřeboval vícekrát vysvětlit. Paní učitelka mu to nechtěla znovu vysvětlovat a odůvodňovala to tím, že jí neposlouchá a nedává pozor. Začal tedy chodit na doučování k jiné paní učitelce. Začal z písemných prací dostávat jedničky na rozdíl od svých spolužáků a paní učitelka na něho opět křičela, jak je to možné, když jí říkal, že tomu nerozumí. Řekl, že chodí na doučování k jiné paní učitelce a ta mu to umí vysvětlit. Do konce školního roku jsme se museli učit každý den, protože paní učitelky se to moc, moc dotklo a musel umět daleko víc, než spolužáci. Paní učitelka nepřenesla přes srdce upřímnost žáka.

5. třída
Začali jsme mít problémy s tělesnou výchovou. Měl dostat na vysvědčení dvojku. Ptal se paní učitelky, co má udělat, aby dostal jedničku. Řekla mu, že musí vyšplhat to co ostatní. Tomáš vyšplhal předepsanou výšku (ona dole zezelenala), děti skandovaly a dostal jedničku.
Ke konci roku začal nosit z tělocviku čtyřky (skok přes kozu 4, skok do dálky 4, skok do výšky 4…) Nesplnil požadavky tohoto ročníku. Zavolala jsem paní ředitelce a hovořily jsme o výšce mého syna a požadovaných výkonech. Ani já, ani paní ředitelka jsme neměly úspěch Dostal na vysvědčení dvojku, protože ostatní žáci by se prý cítili ukřivděni. O prázdninách jsme tedy začali vyběhávat výjimku z tělesné výchovy a zároveň průkazku ZTP (tu ještě neměl, protože měl podle posudkového lékaře dostat impuls do zad a pak prý vyroste).

6. třída
Podařilo se nám vše zařídit a na začátku školního roku jsem potvrzení od lékaře a mou osobní žádost odnesla paní ředitelce. Na tělesnou výchovu měl Tomáš pana učitele a bylo po problému. Cvičil, na co stačil a pouze nebyl klasifikován.

7. třída
Dostal novou třídní paní učitelku. Je to ta tělocvikářka a Tomáš opět necvičí, protože mu to paní učitelka nedovolí. Oznámila dětem, že je bude mít až do 9. třídy. Syn má tedy vyhlídku, že už si do konce školní docházky nezacvičí a tyto hodiny nečinně odsedí na lavičce.
Z přístupu paní učitelky k problémům mého syna jsem natolik zklamána, že až bude Tomáš opouštět školu, ráda bych jí do další praxe a života popřála, aby se aspoň na chvíli setkala ve své rodině s takovým problémem a hlavně s tak nelidským neporozuměním a nepochopením.

Marcela Ladmanová